Mývalové se mu líbili, chtěl je v kombinaci s černou. Ale... Přišlo mi to moc smutné a navíc teplákovina s mývaly ani ta černá téměř vůbec nepruží. Pružnost i veselost zajišťuje tenká pružná teplákovina světlé smaragdové barvy, která pro tento účel jak jinak nebyla vůbec pořízena...
Střih je stejný jako u sovičkové mikiny u dcery - pro plnoštíhlé děti, ale sedí našemu extrémně hubenému dítěti, takže tomu vůbec nerozumím...
Měla jsem doma kousek stuhy s mývaly, zdobí levý rukáv (pod ramenem) a poutko.
Dokonce se do toho dobrovolně oblékl, nechal se vyfotit a netvářil se znechuceně...
Šedá teplákovina byla původně pro dceru :o) Smaragdové bylo málo, takže je na bocích uprostřed šev, ovšem maskovaný mývalí stužkou.
A teď ještě jedna detailnější fotka horní poloviny modela. Před nedávnem jsem našla nějaké svoje oděvní podklady z dětství. Tohle tričko mi dovezl táta, hádejte v kterém roce (no jo, fakt tak strašně dávno), z návštěvy Vancouveru. Ještě máme modré, byly to jedny z mých nejoblíbenějších a nejnošenějších modelů. Po mě je nosilo ještě několik dalších příbuzných. Materiál je sice tenčí, ale stále nositelný a na léto ideální.
Škoda, že jsem je nenašla o pár měsíců dřív, děda by se asi divil, v čem že vnouček chodí...
Naprosto nechápu, jak je možné, že ten gumový obrázek stále vypadá tak, jak vypadá, i po třiceti letech. Už to prošlo i sušičkou a nic se nestalo, asi nějaká kosmická technologie nebo co :o))
